Pozorovali jste někdy plíseň na chlebu? Rostla a sílila pod igelitovým nebem, drobounké ruce se vzájemně proplétaly a natahovaly, až objaly celý bochník. A pak jsem přišel Já - člověk, Já posedlý touhou měnit, přetvářet, vnucovat svůj řád. Vzal jsem igelitové nebe a zmačkal ho do smetí. Chlebovou zemi jsem rozkrojil od pólu k pólu a vhodil do krabice pro prasata... Dech plísně zavoněl pokojem, jak vzpomínka na dětství, jak touha po Neznámu - poslední podzim na Chlebové zemi. Ruce se do sebe zaklesly a začaly se napínat... Tiskly se víc a víc až se začaly drtit na dlaně, na prsty, nehty, na prách, …na vždy. Pozorovali jste někdy život na Zemi?
Foto a text: Štěpán Mikulka
|