fotografická soutěž Jak vidím Jeseníky - krátká reportáž a výsledky | |
Seriál: Výstavy, soutěže, publikace atd. | |
Diskuze: Příspěvků(0) | |
I v letošním roce mi bylo ctí, přijmout čestné porotcování tentokráte už sedmého ročníku fotografické soutěže „Jak vidím Jeseníky“. Stal jsem se tedy členem osmičlenného týmu fotografů a většinou i milovníků jesenické přírody, jejichž úkolem bylo stanovit, které fotografie se zapíší do dějin této fajn soutěže. Nutno říci, že letos bylo rozhodování hned z několika důvodů složitější, než v ročnících, kterých jsem se měl možnost jako porotce zatím zúčastnit. Hlavním důvodem byla skutečnost, že soutěže se tentokráte zúčastnilo rekordních 50 fotografů, a to ve dvou věkových kategoriích. Celkem šlo tedy o téměř 500 fotografií, které bylo nutno v několika hodnotících kolech prohlédnout a najít mezi nimi to nejlepší. Když píši „to nejlepší“, opět jen připomenu, že se jedná o záležitost čistě subjektivní, ale právě proto je nás v porotě tolik, ať se kýžené objektivitě alespoň částečně přiblížíme. To, že soutěžení v „uměleckých“ disciplínách, kde neexistuje nějaké „měřitelno“, jako je tomu například ve sportu, mi přijde spíše jako něco nevhodného, to už jsem říkal, tak se k tomu nebudu opět vracet…. Druhou, pro nás i v tomto případě vítanou komplikací, byla kategorie s názvem „Rostliny a živočichové“. Na rozdíl od krajinářské kategorie, kde jsme měli s ohledem na nedostatek „vyčnívajících“ fotografií práci poměrně jednoduchou, tady jsme se celkem natrápili. Šlo o kategorii velmi vyrovnanou se spoustou velmi vydařených záběrů. Jen s těžkým srdcem jsme některé autory – tedy spíše jejich práce – odkládali stranou mezi ty, kteří letos úspěšní nebudou. Nad zbylými snímky jsme pak dlouhosáhle diskutovali, než jsme dosáhli jakéhosi konsensu. Výběr všech vítězů nám zabral více než tři hodiny! I tak si ale myslím, že každý z nás viděl svého favorita občas trošku někde jinde, co se pořadí týče. Ve výběru finální skupiny snímků jsme se však nijak zvlášť nerozcházeli. Dříve než se tedy dostaneme ke konkrétním výsledkům, které jsem převzal od kluků z CHKO (díky KulichuJ), rád bych za svou osobu srdečně poblahopřál těm, kteří obsadili některé z oceněných umístění. Všem zúčastněným bez rozdílu bych pak chtěl poblahopřát k tomu, že v dnešní uspěchané době dokázali najít ve svém srdci místo pro to nejcennější, což je bezesporu příroda a životní prostředí. Filozoficky řečeno, to Ona fotografickou soutěž vyhrála na plné čáře, jelikož byla motivem všech do soutěže přihlášených snímků. Právě jí by proto mělo patřit první místo při každém našem každodenním rozhodování, kdy, kdo, co se budu budovat atd. Podnikavci, kteří z přírody pouze těží, jsou bezesporu nejhorší spodinou lidské společnosti. Kdo jiný by dokázal být tak bezohledný k dětem – tedy k nastupující generaci, pro něž jsme povinni přírodu a životní prostředí chránit? Někteří z těch nejmenších letos také soutěžili. I z jejich snímků byla naštěstí cítit láska a obdiv k přírodě, a to mi dává důvěru ve světlejší budoucnost… Pozn.: Velkou radost mi udělal také můj nejmladší syn, který se opět umístil a tentokráte konečně na prvním místě. Podotýkám, že jsem samozřejmě jeho snímky nehodnotil. Vše si s lehkým dozorem nafotografoval, upravil, pojmenoval a odeslal sám:-).
Sedmého ročníku se zúčastnilo 43 starších fotografů a 7 v kategorii juniorů. Nejlepší fotografie v kategorii KRAJINA:
Nejlepší fotografie v kategorii VOLNÉ TÉMA Nejlepší fotografie v kategorii FOTOGRAF JUNIOR Zvláštní cena Lesy ČR, s.p. - Alena Kaňková - Zvláštní dvojice Zvláštní cena PRO-BIO - Stanislav Fridrich - Propršené dopoledne Zvláštní cena ADA servis Šumperk - René Madaj - Zimní Praděd Zvláštní cena AGRITEC Šumperk - Radek Ambrož - Zimní Bobrovník Text a fotografie: Štěpán Mikulka, Bohunka Mikulková a Michal Ulrych |